Nemoci myšek

U myší je vždy lepší nemocem předcházet než je léčit.
Povětšinou pokud udržujete svůj chov v čistotě, pravidelně krmíte
nezávadným a správným krmivem, dodržujte karanténu nově příchozích
myší, tak se málo kdy stane, že by u Vás myška onemocněla
a zpravidla umírá stářím. Avšak né vždy se vše dodržuje
(a kolikrát i dodržet dá) a ne vždy vše můžeme ovlivnit.
Myš má velmi rychlý metabolismus, tudíž většinou pokud již
zpozorujeme příznaky nemoci je pozdě a myš hyne. Také je velmi
obtížné sehnat veterináře, který je ochoten myšku léčit.
Pokud sháníte veterinární kliniku ve svém okolí, jistě se Vám hodí
seznam veterinárních klinik v ČR.

Při výběru myšky bychom vždy měli dávat pozor na její zdraví:

Zdravá myš
by měla mít lesklý kožíšek bez známek
parazitů a holých míst (pokud to není
znakem variety např. fuzz, hairless),
očka by měla být jasná, bez výtoků.
Stejně tak by neměla mít průjem či
výtok z uší. Neměla by být nahrbená
a dezorientovaná.
Zdravá myš je čilá, aktivní a zvědavá.

Nemocná myš
většinou pouze nahrbeně poposedává
v rohu ubikace, má slepená očka,
nejeví zájem o okolí. Může mít výtok
z nosu, očí, uší, trpí průjmem,
je vyhublá a případně vydává vrzavé zvuky.

Nemoci a jejich léčba:

Nedostatek vitamínů a minerálních látek
K tomu, aby byla myška zdravá, plodná a prospívala nám je zapotřebí krmit
správným krmivem, ve kterém bude vyvážený poměr vitamínů, minerálů a všech látek,
které myška ke svému životu potřebuje.
O tom jaké vitamíny a minerály myška potřebuje a kde je nalezneme čtěte
v rubrice Krmení.

Vnější a vnitřní parazité
Pokud zjistíte, že se myš nakazila vnějším parazitem, ihned ji oddělte
od skupiny a ošetřete ji přípravkem proti parazitům (např: Arpalitem,
Frontlinem, Strongholdem). Při masivnějším napadení je třeba zajít
za veterinářem, který Vám dá účinější prostředek (např: injekčně podá myši
Ivomec apod.) Také preventivně ošetřete ostatní zvířata v chovu a vydezinfikujte
ubikaci a její veškeré vybavení. Ošetření přípravkem opakujte ještě 2x.
Abyste zlikvidovali i vylíhnuté parazity z nakladených vajíček.
Parazité napadající myši nejsou přenosní na člověka.

K vnějším parazitům, které nejčastěji napadají myši patří:
Všenky - živí se srstí a částečkami kůže, jsou to 2mm velcí parazité, kteří vypadají
jako smítko v srsti. Dochází k zarudnutí kůže a následnému rozškrábání, vznikají
strupy. Při neléčení dochází k oslabení imunity a myš hyne.
Svrab - pouhým okem není vidět, hloubí si cestičky těsně pod kůží, čím vzniká
svědění a následné rozškrábání. Myš je schopná si postižená místa rozškrábat
až hluboko do tkáně!
Myší svrab můžeme rozdělit na klasický, který se vyskytuje především v měkké
tkáni, tudíž v oblastech zátylku, pod krkem, v tříslech atd. A svrab ušní, který
se nachází na uších. Tato forma svrabu je vážnější a velmi špatně se s ní bojuje.
I když již dojde k vyhubení svrabu, dostává se do uší infekce. Myš se tak urputně
škrábe až dojde k odumření uší a jejich následné ztrátě.

Při nakažení vnitřními parazity (např. tasemnicí či škrkavkou) zajděte
za veterinářem pro odčervující přípravek a přeléčete s ním celý chov.

Infekční onemocnění
Tato onemocnění mají velice rychlý průběh, proto při rozpoznání infekčních
příznaků (nahrbenost, nechuť k jídlu, hubnutí) spěcháme k veterináři,
který myšce nasadí ATB (antibiotika).
Pokud se onemocnění projeví pouze u jednoho zvířat oddělíme ho od skupiny.
Průjem většinou provází infekci. Je způsobován infekčními bakteriemi či viry.
Pro zlepšení zdravotního stavu a pro posílení imunity můžeme podávat
živočišné uhlí, ovesné vločky, černý čaj a vitamínový přípravek.

Vyhublá myš, nakažená trichomonádami. Účinným lékem je Metrozol, který se
aplikuje do vody na pití. Přeléčit se musí celý chov. Tito prvoci se často vyskytují
v chovech myší. Proto je dobré jednou za 3 měsíce preventivně chov ošetřit.

Nachlazení
Rozeznáváme dva druhy nachlazení.
V prvním případě kdy jde pouze o neškodné nachlazení (vrkání, pšikání, nižší
aktivita), ke kterému může dojít při prudkých změnách teploty (čtěte pozorně
jak přepravovat myšky v rubrice Manipulace a ochočení), ve vlhkém prostředí,
pří umístění v průvanu apod.
V takovém případě umístíme ubikaci na místo se stálou teplotou (cca 20°C),
bez průvanu a hluku (nejlépe na nějaké klidné místo).
Do vody přidáváme vitamíny a přikrmujeme co nejkvalitnější stravou.
Po týdnu je myška většinou zdravá a v pořádku.
V druhém případě jde o velmi závažné a nakažlivé (ne pro člověka) onemocnění,
které se v prvních příznacích projevuje jako neškodné nachlazení. Zvířata se
infikují doteky a prskáním.
Zde se jedná o infekční katar dýchacích cest, který způsobuje otok nosní sliznice,
který má za následek těžké dýchání. Zvířata povětšinou sedí nahrbená a naježená.
Někdy se může objevit i hubnutí a ztráta srsti.
Nemoc se projevuje zhruba 14 dní od nakažení.
Nakažená zvířata ve většině případů hynou, protože proti tomuto onemocnění
není žádný účinný lék.

Dědičná onemocnění
Mezi nejčastěji se objevující dědičná onemocnění patří zálomek na ocase.
Ocas vypadá jako zlomený, je na něm kolénko, které vychyluje ocas ze své osy,
tudíž je zakřivený.
Při dědičných onemocněních bychom měla zvířata vyřazovat z chovu.

Úrazy a podobná onemocnění
Myší jsou velmi obratná zvířata, ale i přesto se občas stane, že si někam přiskřípnou
nožku, ocas či krk. Bohužel se zlomeninami, vykloubeninami a podobnými zraněními
se nedá nic dělat. Taková myška se velmi trápí a proto doporučuji zajít
za veterinářem a poprosit ho o bezbolestné utracení.

Do této skupiny můžeme zahrnout i onemocnění očí, která vznikají především
při vysychání očí, jejich podráždění, vniknutí cizího tělíska apod.
V takovém případě se většinou dostaví otok oka, zahnisání a výtok.
Jako účinné léčivum můžete použít jakékoliv kapky do očí pro lidi. Pokud je v oku
cizí předmět tak ho velmi opatrně vyjměte a pravidelně několikrát denně očko
vykapávejte kapkami, aby zůstalo očko stále vlhké a lépe se hojilo.
V případě mírného zánětu v oku můžete použít Optalmoseptonexové kapky do očí.
Pokud i po týdenním používání kapek nedojde k žádnému zlepšení je potřeba
zajít za veterinářem, který myšce nasadí ATB.

Na první fotografii: Zanícené oko, které způsobilo výrazný otok oka, který byl
doprovázen nechutí k jídlu a následnému hubnutí.
Druhá fotografie: 14 dní po vykapávání optalmoseptonexovými kapkami otok úplně
zmizel, myš nabrala na váze a vše se vrátilo do normálu.

Dále se sem zahrnují abscesy, což jsou vypoulená místa vyplněná hnisem.
Absces se objevuje po nějakém zranění, které se zanítilo. Nejlepší je absces narušit
např. v místě kde vzniknul opatrně odtrhnout strup, případně tupým předmětem
absces narušit a následně vymačkat všechen hnis a ránu vydezinfikovat.
Vymačkání hnisu je třeba podle potřeby opakovat až do zahojení.
Abscesy se většinou hojí pěkně a rychle (cca do 7 dnů je po starostech).

Otevřený absces, po týdnu byl již plně zahojený, zůstala po něm malá jizvička.
Začínající absces na oku.

Nepleťte si absces s nádorem či tukovou bulkou!!! Pokud najdete na myšce
nějakou bouli, která nemá žádné známky zranění (strup, škrábnutí, zarudnutí což
jsou věci, kterými se vyznačuje absces) tak ji rozhodně nenarušujte a nesnažte
se ji vymáčknout! Tukové bulky nejsou nijak životu nebezpečné a myšce většinou
nijak nepřekáží a nevadí. V některých případech se dají i rozmasírovat.
Nádory se velmi často objevují v pozdním věku u starých zvířat. Vzhledem
k velikosti myšek si skoro žádný veterinář netroufne myšce nádor odstranit.
Pokud je myška aktivní, žere a pije tak operaci nedoporučuji. V případě, že začne
ztrácet chuť k jídlu a nádor jí bude významně omezovat pohyb, doporučuji
zajít za veterinářem a poprosit o bezbolestné utracení.
V případě, že se Vám objeví nádory u mladých zvířat, doporučuji je vyřadit z chovu.

Tukové bulky, které se objevily ve stáří 17 měsíců.

Dalšími velmi častými úrazy, především u samců, jsou ukousané prsty a ocasy.
Samci jsou teritoriální a vždy se spolu budou prát, proto musíte chovat každého
zvlášť a i klece musíte dávat od sebe tak daleko, aby na sebe skrz mříže nedosáhli.
Tato zranění se velmi dobře hojí. Většinou stačí pouze vydezinfikovat ránu
a hlídat zda se rána nezanítila z infekce.

První fotografie: Ocas byl ke konci natolik pokousaný, že odumřel a odpadl.
Vyčníval jeden ocasní obratel.
Druhá fotografie: Po 2 měsících je ocas plně zahojený. Otevřená čast se zacelila
a plně uzavřela. Myš nemá žádné následky, její rovnováha není nijak narušená.

"Civilizační onemocnění"
Ani myškám se nevyhnou civilizační choroby jako je obezita a případná vyhublost.
Buďto k těmto aspektům může mít myška již vlohu od rodičů, tudíž se jedná
o dědičné onemocnění, v takovém případě je potřeba jedince vyřadit z chovu,
a nebo jde o majitelem vypěstované onemocnění.
Pokud budete myšku krmit tučným sýrem, slaninou, budete ho překrmovat slunečnicí
a nedopřejete mu pohyb tak Vám ztloustne. Je pravda, že si člověk říká, tak té
myšce přeci dopřávám pro ni chutnou stravu a tím pádem jí dělám dobře.
Ale to se šeredně plete, protože obezitou myšce výrazně zkracujete život
a nastávají problémy jako neplodnost u samců, riziková březost u samic, náchylnost
k nádorovým onemocněním, snížená imunita apod.
Stejně je tomu tak i u vychrtlé myšky. Pokud nasadíte své myšce příliš přísnou dietu
a ona bude připomínat kost a kůži tak rozhodně nebude spokojená. Nejen, že bude
mít prázdné bříško, ale bude mít velmi oslabenou imunitu a může se stát, že uhyne.
Chci Vás upozornit, že nejen u vychrtlosti ale i u obezity se téměř dopouštíte
týrání zvířat. V dnešní době jsou tato témata velmi diskutovaná.
Ve správné výživě je půl usnadnění práce při cestě k zdravému a krásnému chovu.

K obezitě většinou mnohem více tíhnou samci, kteří žijí sami a jsou v jídle více
vybíraví. Obézní myš se pozná podle klenutého břicha, při pohledu ze shora
nemá myš žádný pas a připomíná soudek.

<:3~ <:3~ <:3~ <:3~ <:3~ <:3~ <:3~ <:3~ <:3~ <:3~ <:3~ <:3~ <:3~